To byl teda fofr. Protheus musel být řádně naplněn nápady a potřebou předložit fanouškům svou vlastní muziku. Druhým albem "Nepřestávej snít", které přichází poměrně záhy za první sólovkou "Závislosti", se neomylně zařadil mezi nejagilnější tuzemské muzikanty. A to už chystá další nové singly... Ale popořadě, autorská deska číslo dvě vyšla na sklonku loňského roku a drží se myšlenkově v intencích debutu. Protheus nestaví vymyšlené lyrické koncepty, ale čerpá zhusta ze života, který zná ze všech stran, a nebojí se to přiznat. Výhry, prohry, ženský, chlast, kdo by tyhle evergreeny všedních i nevšedních dnů neznal. Hudební gros alba obstarala tentokrát Prothova ustálená kapela, která vystřídala sestavu hudebních kamarádů z první desky, do níž patřil i producent Wendel Dreiseitl, jehož epický zvukový rukopis nové album nese snad ještě víc než předchozí "Závislosti". To je pochopitelně pro Protha, který opět rozprostřel paletu nálad od baladických poloh po metalový násyp, nefalšovanou výhrou. Jackpotem je pak text, který na desku dodal bard Michal Horáček. Jeho "Výtah" dostal neplánovanou hapkovskou auru, i když je mistr už dávno v kumštýřském nebi. Fošna "Nepřestávej snít" jednoduše čerpá z konstelace hvězd. Anebo se prostě Protheus umí obklopit správnými lidmi, kteří následují jeho vizi. Něco mi navíc říká, že tenhle mančaft ještě překvapí.
Zdeněk Pospíšil