,,First Cream“ (EP) Johny Records – 18:58 min
hard-rock/glam– ČR Po vydaném demu a prvním singlu ,,Let´s Crush!“ se jedna z mála českých glam-rockových kapel rozhodla postoupit o stupínek výš a na jaře minulého roku pokřtila EP s výstižným názvem ,,First Cream“. Stejně tak jako jsou šašci plní barev, tak i tahle hudba je dost pestrá na to, aby už na pár skladbách bylo jasně znatelné, jak široký rozsah hudebníci mají. Nejedná se o čistý glam z osmdesátých let (o který se mnoho kapel snaží), ale modernější verzi, která je okořeněná heavy metalem či hard rockem nebo dokonce říznuta i hardcorem; čímž si autoři tvoří svůj vlastní osobitý styl. Celý děj začíná výstižným intrem v šapito, kde tlukot srdce, děsivý smích a odpočet podtrhuje atmosféru hororu a nevědomosti, co přijde dále. Chvíle napětí přichází se zaseknutým odpočtem a naopak trocha uvolnění nastává s elektrickou kytarou Staceeho Roxxe. Netrvá dlouho a dostanete heavy pecku v podobě ječáku Jestera Sparkse. Skladba je rychlá a pěvecky posazená docela vysoko. V refrénu sice padá do trochu jiného stylu, ale přesto zůstává chytlavá. Melodické druhé hlasy dodávají špetku jemnosti a podporují hutnost celku. Energické kytarové sólo působí jako na hranici útěku, ale přesto kontrolovaně. Na závěr se celá skladba o něco víc rozjede, čímž zanechává tu správnou chuť, která je podtrhnuta ostrou tečkou ječáku. Nejen díky trefnému intru, ale i dobře využitého textu je tento song na úvod skvělá volba. Asi jediné, co mu chybí k větší síle je kvalitnější mastering. Po zběsilejším nádechu heavy metalu přichází trochu hard rocku v podobě skladby ,,Drugs“, která by už vůči názvu měla o něco tvrdší být. Přestože se začíná akustickou kytarou, tak rozhodně nic neztrácí na váze tématu. Jakmile se v zápětí song rozjede, trefně se drží na přísné vlně plné emocí. Velmi příjemné jsou přechody mezi jednotlivými částmi, které vám dokážou pootevřít dveře toho, jaké vlivy drogy mají. Obecně se zde nachází tolik prvků, které podporují záměr písně, že se stačí zaposlouchat a přesně víte, která kdy bije. K závěru písně: ,,…Any more…“ není více co dodat… Uprostřed alba vás uklidni rádiová hitovka ,,Love Symetry“, v níž tvůrci zabíhají do pomalejších tónů akustiky a příjemného hlubokého zpěvu, kdy hned při prvních pár taktech jde poznat, že se jedná o pohodovku, které nedělá problém vás dojmout. Celou příjemnost podporuje velice chytlavé a táhnoucí sólo elektrické kytary, které je celou dobu decentně vedeno lehkými bicími a ke konci výborně podpořeno zpěvem. Rána, která vás probere či dokáže i podráždit přichází s nečekaným přechodem, který vás sice může na chvíli rytmicky zmást, ale taky vás rychle ujistí, že energie i rytmus jsou stále přítomny. Píseň je dobrým našlápnutím pro další song ,,Just One Day“, který přichází jako blesk úplně jiného stylu. Od samého začátku je jasné, že tohle je poněkud tvrdšího kalibru a říznutí hardcorem v podobě screamu rozhodně nejde popřít. Přestože text je trochu jiný, stejně se zůstává u dobré a roztančené nálady. Kytarové sólo je tu ale zbytečně dlouhé, jelikož dokáže trochu vytrhnout z roztančeného rytmu. Nicméně emociální: ,,This is your fight…“ baskytaristy Tommyho Ace a popohnání hlavním zpěvem ihned vybízí k pokračování v zábavě. Perličkou na závěr je rozhodně ,,Let´s Crush!“. Tato skladba má funkci bonusu a byla jako jediná masterovaná Jeffrem Lackscheidem z USA. Rapidní rozdíl je extremně znatelný, což má své plusy i mínusy. Vyloženě konkrétní skladbě to sice hudebně hodně pomohlo na síle, ale na druhou stranu jsou shozeny ostatní songy, které tímto rozdílem vážně utrpěly. Samotný styl zpracování je udělán přiměřeně ke stylu skladby, ale myslím si, že vyloženě s glamem to nemá nic moc společného. Každopádně na závěr super píseň, která může být příjemným lákadlem třeba pro další album. Když celé EP shrnu, tak jasným nedostatkem je minimální mastering, kvůli kterému jsou skladby jalové a suché. Je to velká škoda, jelikož hudební základ je velmi kvalitní. Obecně vzato jsou všechny kousky dost povedené, přičemž nejsilnější je ,,Love Symetry“, která dokáže zaujmout větší škálu veřejnosti. Dalším velkým plusem je dobré postavení skladeb, srozumitelná angličtina a směska více druhů žánrů. Přestože jsou nástroje kvalitně nahrané, přijde mi, že zpěv za nimi trochu pokulhává. Tak či tak je hudba nápaditá, energetická, melodická a při tom není přeplácaná. Svým způsobem celek dává kapele specifikum a další rozměr, který bude určitě radost rozvíjet dále. Hodnocení: 4,5/6
TANVALD - Nemofilista
FALSEBOUND vydávají singl Distant Light
RANDOM CHOICES kritizují V novinách dobu dezinformácie
TRNY & ŽILETKY zvou do království Stínů
ŽÁDNEJ STRES vydává album "Cesta" a zve na křest do Třemošnice
