ATARI TERROR - Revoluce se nekoná

 

 

 

 

 

 

ATARI TERROR

Part 4: Divine Termination

Bandzone - 18:52

crossover - metal   Praha

Pražští ATARI TERROR bez pochyby patří mezi přední jména české moderní metalové scény. Se svým typickým crossoverem objíždí tuzemské a zahraniční štace již jedenáctým rokem. Letos v květnu si připsali na konto čtvrtou řadovou nahrávku (tentokráte EP) s výmluvným názvem „Part 4: Divine Termination“, kterou posléze propagovali hlavně na letních festivalech.

ATARI TERROR sice crossoverová nálepka sedí jako ulitá, ale při poslechu nových pěti skladeb se nelze zbavit pocitu, že jim posloužila jako studna inspirace hlavně Nová vlna amerického heavy metalu. Třeba zrovna pánové z LAMB OF GOD by mi jistě dali za pravdu. Což o to, v dnešní době je velice obtížné přijít v muzice s něčím novým, a proto už dnes těžko někdo může kapele vyčítat inspiraci jejich zámořskými kolegy. Ostatně na všech svých předešlých počinech se jí povedlo i z léta známých principů napříč metalovými subžánry vykřesat velmi slušný materiál. Aktuální deska však v tomto ohledu na své předchůdce zcela navázat nesvedla

ATARI TERROR - Sobriety Začátek alba zní více než slibně. Úvodní pecka „Sobriety“ nezapře nenucené drone podkreslení, které by od kapely tohoto zaměření čekal asi jen málokdo. Tím ovšem veškerá inovace končí. Následující songy se už nesou ve starých známých kolejích. Tedy až na poslední dva kusy, o kterých je skoro škoda mluvit. Mimochodem, víte, co s oblibou říká jeden nejmenovaný fotbalový komentátor, když se zrovna na hřišti nic neděje a nejednomu fanouškovi občas uklouzne znuděné zívnutí? „Nuda, nuda, šeď, šeď“. Tak tenhle citát na poslední dvě písně z „Part 4“ bohužel sedí jako ulitý. Za normálních okolností, kdy se na albu nachází kupříkladu celkem deset skladeb a dvě z nich se nepovedou podle představ, to shovívavý fanoušek přejde pouze mávnutím ruky. Nelze po hudebnících vyžadovat, aby každý jejich počin byl ztělesněním naprosté dokonalosti. Musíte však uznat, že v případě pěti stop je přísnější měřítko kvalitativní vyváženosti na místě.

Ačkoliv tomu možná předchozí řádky neodpovídají, novinka „Part 4: Divine Termination“ rozhodně mezi letošními tuzemskými deskami na chvostě neskončí. ATARI TERROR si i tentokrát dokázali udržet svůj obvyklý temperament, groove a smysl pro silné melodie. Pravda, deska se v polovině vydává do končin, jež tuto šestici stahují pouze do vod nevýrazného, ovšem stále řemeslně dobře zvládnutého crossoveru. Pánové si sice nikdy nehráli na žádné velké progresivní inovátory, ale podobné vaty by se při svých schopnostech vyvarovat mohli. Náruživí příznivci moderního pojetí tvrdé muziky však s tímto kusem chybu rozhodně neudělají.

Martin Černý

      

 

 

Fotogalerie