Blogger Gerd Muller: Fedor Frešo má odpich

Skoro čtyři sta stran autorských vzpomínek, situací, glos, historek a dobových fotografií s poznámkami a vsuvkami by nemělo chybět nikomu, kdo si chce konečně udělat jasno v tom, co a kdo cloumalo slovenským a českým bigbítem a rockem v nezralých šedesátých, šedivých sedmdesátých a všelijakých osmdesátých letech.

V žádném případě Fedor Frešo  není jen nastíněným ,,sidemanem“ – mužem v pozadí. Naopak. Hlavně celoživotní baskytarista, ale též hráč na mandolinu a kontrabas, stavitel kytar a konstruktér reprobeden, organizátor, producent, hudební redaktor i režisér. A navíc energický spisovatel – pamětník. Koneckonců, je to jeho kniha o něm samotném.  

Je pozoruhodné, že Fedor Frešo stihl být vždy u těch zásadních hudebních seskupení slovenského beatu a rocku – veličin jako THE SOULMEN, PRÚDY, COLLEGIUM MUSICUM, FERMATA. Ale také byl oporou MODRÉHO EFEKTU v období mnou milované federální superskupiny. Pravda, hudebník a kronikář v jedné osobě mi s přímostí a švihem sobě vlastním její stonásobný poslech svým ne příliš nadšeným komentářem nepěkně osolil, ale o tom to je! Čekáme jedno a Frešo s odpichem nám naservíruje svou osobitou verzi příběhu. Což je fascinující.  Chcete ukázku?

„Olin (Veselý), ktorý platil za renomovaného autora hudby, priniesol pár tém, z ktorých sa zrodilo pár symfónií. Výjimkou bola Rosenka. To je pekná pesnička, na ktorej by sa asi veľa nedalo pokaziť. My sme to však dokázali. Napchali sme tam nezmyselné gitarové pasáže a pod melódiu tie najprimitívnejšie harmonie, aké sa dajú představit.“ No nemilujte tuto skladbu a hudebníkovo vyznání zároveň. Rokenrol, ne. Doufám, že při nejbližším setkání třetího druhu stihnu říct Fedorovi Frešovi, že i tuto skladbu a hlavně jeho basu v ní považuji za svou kyslíkovou masku. Snad mne nekompromisní hudebník neumlčí.

Laskavý čtenář by se neměl bát sevřít tuto knihu pevně do ruky.

Čeká jej třeba velmi zajímavá, leč kratičká pasáž  o věrozvěstech slovenského rocku – THE SOULMEN. Trio, které ve své době bylo na území  Slovenska a Čech absolutně ojedinělé. A nejen v našem geografickém prostoru. Příběh dvacetiletých mladých mužů, kteří svým hracím ,,systémem Cream“ a autorským repertoárem včetně na tehdejší dobu nečekaně zralého projevu, soundu a instrumentální erudice  vylétli jak raketa na 1. beatovém čs. festivalu 1967 v Lucerně. Po THE SOULMEN zůstal singl se čtyřmi skladbami a fragmenty zvukových a obrazových záznamů na youtube.  A příběh hudebního a lidského přátelství, talentu, dřiny, ambicí a zarputilosti, kdy se během několika měsíců dostali THE SOULMEN na vrchol, aby se zřítili do propasti ticha. Ale ne zapomnění. Kolik jen dokáže i dnes napovědět kratičká živá verze „ I have found“.  

Dá se ještě vůbec něco nového  zjistit a přečíst o legendárním slovenském rockovém trojúhelníku PRÚDY – COLLEGIUM MUSICUM –FERMATA?  Ale dá. Takřka čtyřicet roků přelévání úzkého kruhu hudebníků z jedné formace do druhé, ambice, vzlety a pády, společné hraní a antipatie – to už není jen několik hudebních kapitol. To je místy shakespearovské čtení s detektivními zápletkami a absolutně nečekanými zvraty. Přichází Varga. Čekáme na Vacha. Frešo dostal padáka. Frešo dostal lano. Hájek u bicích. Griglák opět s novou kytarou a aparaturou. Varga odchází, ale zůstává Hammel. Varga nehraje s Hammelem, ale pozve si jej nazpívat platňu. Frešo basuje. Valihora bubnuje. Nehraje se. Nejsou peníze. Nejsou desky. Není chuť a síla hrát. A zase se zvedneme a hrajeme dál. A do toho všeho vám zacinká Smutná ranná električka na Ulici plné plášťou do dažďa. 

Fedora Freša jsem vždy obdivoval pro jeho nápaditou, přesnou, čistou a precizní basovou linku. Jak řekl Dežo Ursiny – Frešo má ten odpich. A stal jsem se obdivovatelem i jeho knižní rockové epopeje. Je čtivým autorem s citem pro detail, břitký k sobě, kapelám ve kterých hrál a k hudebníkům, se kterými se za ta desetiletí na pódiích a v nahrávacích studiích potkal.

A ještě něco – COLLEGIUM MUSICUM  v sestavě Varga, Frešo, Griglák a Valihora vystoupí v Paláci Akropolis na Žižkově  ve středu 8. října od 20 hodin. Pokud i vy lačníte po blízkém setkání třetího druhu – pojďme se tam setkat. Budu mít knihu SIDEMAN v ruce.