Emoce vs. technika

Přemýšlela jsem o stylech zpěvu. Existují dva póly, severní a jižní. Dejme tomu, že jeden pól znamená technicky dokonalý vokál a ten druhý zpěv se řídí emocemi. Je jeden způsob lepší, než ten druhý? Osobně preferuji oba póly. Miluji čistý a dokonale školený vokál například Tarji Turunen, která je intonačně na výši, hlas prochází rovnou cestou, kterou určují mimo jiné učitelé hudby. A ten hlas je dokonalý, těžko dosažitelný. Unikátní barva hlasu spolu s vypracovanými hlasivkami, hodinami cvičení, upravenou stravou a sebekontrolou dělají mnohé. Obdivuji lidi, kteří tohle dokážou. Jsou to dříči. Zvládají nezvladatelné a ostatní je proto obdivují a adorují.

Ale je i druhá strana mince. Existují jedinci, kteří se nikdy nic neučili, na všechny rady kašlali a dělali vše po svém. Z duše. Lítá jeden divný tón za druhým, hranice mezi zpěvem, jekotem a chrchlem je často nepatná. Někdy je to kyselé, jindy to skřípe, či trhá uši. Ale je to perfektní, úžasné! Jde to z duše. Tihle lidi nemají potřebu se něco učit nebo si na něco hrát, zpívají přesně podle pravidla "jak mi zobák narostl". Tohle miluju. Když se někdo projeví jako osobnost, nezajímají ho názory a dělá to, jak to cítí. Ráda se snažím tyto osoby pochopit a miluji jejich schopnost najít sama sebe.

Co je lepší? Vybroušená a vydřená technika pravých profesionálů nebo emotivní prožitky "obyčejných" lidí? Kurt Cobain nebyl ideálním zpěvákem, vyjadřoval hlasem své pokřivené pocity, ale doteď ho milují miliony lidí po celém světě. Možná, že je jednodušší se do něj vcítit, chápat jeho rozpoložení a soucítit s ním. Což by hudba určitě měla vyjadřovat. Lidé se v ní hledají, a když se najdou, stávají se z nich obdivovatelé a fanoušci. Je to jako vysvobození z pekla - nejsem v tom sám, někdo cítí to stejné. A nemusí jít jen o depresivní písně.

Skladby a zpěvy bez chyby nám zase dokazují, že oproti interpretům jsme dole. Oni tomu dávají tolik času a energie. To je neuvěřitelné a obdivuhodné. Tolik soustředění na jednu jedinou věc… Je to o učení, sebekázni a praxi. Pro mě je to něco božského, protože já osobně bych tohle nikdy nedokázala. Proto mě lákají tyto technické styly. Když si budu ale znova oponovat, tak musím říct, že jednotlivci, co svou hudbou vyjadřují naprosté absolutno své hudby, jsou nesmrtelní…

Nevím - existují dva póly, na jednom žijí roztomilí tučňáci a na druhém se prohánějí bílí medvědi - koho milovat víc?