ALCHEMIST - Anti-Atheist

Už celou desetiletku tvrdím, že mostecké trio Alchemist je velice svébytná a svým způsobem nezařaditelná parta. Přeloženo do češtiny to znamená, že prokousávání se jejich počiny není zrovna uvolněná a bezstarostná procházka provoněným sadem. Důvodů, které se na tom podílí, je hned několik – velmi houževnatá, neohebná a syrová melodika, pronikavost podobně stavěného vokálu frontmana Mentola, tříčlenné složení, neumožňující kdovíjakou košatost, zjevná nechuť kapely přikrášlovat svoji muziku zpřístupňujícími berličkami, i poměrně staromilsky zvuk. Poté, co na čtyři roky starém albu „Fear Business“ tahle neprostupná skořápka trochu roztála, o rok později začalo na albu „S.H.I.T.“ zase začalo přituhovat.

Šesté řadové album „Anti-Atheist“ výše uvedenou charakteristiku nijak zásadně nezmění. Na jedné straně Alchemist pustili do své tvorby docela slušnou momentů (a dokonce i jednu kompletní skladbu, byť nikterak dlouhou), které tu pevně sevřenou pěst dokáží na chvíli povolit, na straně druhé se intenzivně drží svého tradičního vzorce, takže album se většinu času docela nekompromisně valí, u kousků jako „Lady Misfortune“, či „Betrayer“ (máte-li s kapelou předchozí zkušenost) bezpečně poznáte, že se jedná o Alchemist, ale zařadit písně do správného období a na patřičné album už může být složitější. Pomineme-li vymykající se instrumentální pohodovku „Song For Youdrayka IV.“, odehrávají se podle hlavního vzorce prakticky všechny ostatní položky, nicméně navolňování v podobě např. zvýrazněné baskytary a flétny v „Design Your Own World“, klávesy a přibroušený zpěv „Creeping Fear“, kousavý riff a až na dřeň ohoblovaná heavíková nálada v „God Hates Religion“, či odkudsi ze sedmdesátek nasátá zemitá nálada se studeně znějícími klávesami v titulní skladbě přece jen působí jako dobré orientační body.

Další lektvar je namíchán, další osobní bitva s Alchemist dobojována a další kapitola osobitého světa této kapely dopsána. Příznivcům power metalu budou nejspíš chybět výraznější melodie, příznivci thrashe se budou možná pídit po zabijáčtější energii. Ono to tam všechno někde je, byť v dávkách menších, než bývá obvyklé. Nápověda, jak k tvorbě Alchemist přistupovat, je možná v textu úvodní „Horizontal Sun“ – „…hranicím konvence často slepě důvěřujeme…“. A Alchemist holt na konvence nehrají.

Původně zveřejněno na METAL FOREVER & METAL MAN