BABY SECONDHAND - V zrcadlech

BABY SECONDHAND na svém druhém albu „V zrcadlech“ velmi příjemně, důvtipně a rafinovaně klamou tělem. Pustíte-li si jejich desku čistě jako kulisu, velmi snadno vás pohltí optimisticky laděný a zpěvný punk rock, kapelou označovaný jako kabaret punk, ve kterém (aniž by BABY SECONDHAND ztráceli svoji osobitost) lze strašně snadno narazit na laskavost STARÝCH PUŠEK, jejichž pohodovou mízu ostatně frontman Bart Spinney intenzivně nasával (a vytvářel) zevnitř, stejně jako na uvolněnou melodiku ne nepodobnou legendární Zóně A. V téhle poloze „V zrcadlech“ naprosto dokonale funguje a jeho hudební pozitivismus je ohromně nabíjející. Ovšem když se ponoříte hloub, BABY SECONDHAND nepřijdou o svoji lehkost, ale přitom vás položí na lopatky svými chytrými a neotřelými texty.

 BABY SECONDHAND se přitom pouští do témat, která by bez patřičné obratnosti mohla vyznít docela tristně a lacině. V úvodní „To“, inspirované románem Stephena Kinga, se v samotném úvodu podaří velmi snadno a nenásilně navodit příslušnou atmosféru strachu a přes nespornou chytlavost refrénu tahle nálada nepolevuje, stejně jako v náladově podobně laděném vyznání Brandonu Lee „Vrána“. Hořké postesknutí nad stářím „Plyšový král“ zní díky laskavé melodii velice mile, vztahové šachy „Dokonalý parter“ s důmyslným odkazem na Bartův oblíbený film zase poměrně rozverně a přitažlivě, alarmující apel na možnosti velkého bratra „V síti“ nádherně odlehčí saxofon Bartova parťáka ze STARÝCH PUŠEK Zdenyho Šponara, skočný výlet do vlastní minulosti „Jmelí“ s krutě mrazivou lyrikou ( „jsi jako jmelí, který bere sílu stromům z větví, a když jsou slabší, jde o strom dál“ ) stojí na úžasně funkčním kontrastu živé a pohodově laděné muziky s životem protřelou hlubokou lyrikou. Tento kontrast zajde nejdál v „Pikové dámě“, ale ani v ní nepůsobí nepatřičně, až v závěrečné povzbudivé „Naději“ se optimismus naplno potká v hudební i lyrické složce a i v téhle kombinaci to BABY SECONDHAND ohromně sluší. A aby BABY SECONDHAND plně dostáli své image, návdavkem přidají ještě krátký a utajený kabaretní ocásek.

Znovu se ukazuje, jaká je v jednoduchosti síla. Jednoduché melodické motivy i svěží a nekomplikované riffy mají ohromný náboj, každou položku BABY SECONDHAND napěchují chytlavostí, přitom ani nezavadí o jakoukoliv lacinou podbízivost, díky přiměřené délce skladeb se v pohodě vyhnou jakémukoliv zbytečnému vytěžování přístupných motivů a k tomu nabídnou i povedené žonglování se slovy, takže půlhodinka v jejich společnosti je ohromně svěží, upřímná a osobitá. A navíc, síla téhle desky neklesá ani po kdovíkolikátém poslechu.

Facebook BABY SECONDHAND
Původně zveřejněno na METAL FOREVER & METAL MAN