F.O.B. - Outside the Palace Walls

Táborská mlátička F.O.B. hrne svůj nátlakový melodický metal již bratru pětadvacet let a do bohaté mozaiky zkušeností přidává další dílek v podobě sedmé dlouhohrající písňové kolekce. F.O.B. kráčí po příjemné stezce mírného žánrového pokroku v mezích zákona a poznávacím znamením Jihočechů je úderná agresivita. Chlapci, nebo spíš už chlapi, mají dobře zmáknutou schopnost posluchače rozdrtit v mixéru rychlosti, hrubosti a ostrosti. Pro kvalitní drťbu je však potřeba mít zvukově vyladěné všechny nástroje a nemůžu si pomoci, ale zvuk bicích mi zní plastově a uměle. Naprosto respektuji studiové čáry, které umožňuje současná technologie, ale někdy je strojovosti a neukopatelných kopáků prostě moc. Nebo možná nevhodně zvolený plugin, nevím. Má lehká předpojatost k současným produkcím bicích na jedno brdo dostala další argumentační náboj. Co se povedlo, je stavba písní a nevtíravá chytlavost. Žánrově lehce plovoucí borci třeba v „Race to the Bottom“ zabrušují do metalcoru a s grácií pletou kytarové melodické linky. Vyhrávková harmonická pasáž na konci je vynikající. Márovu řvounskému vokálu je dle pravidel moderního metalu vystaveno zrcadlo čistých zpěvů. Jsa milovníkem kontrastů hrubý–jemný, kvituji je jako zpestření dodávající albu další vrstvu dynamiky. Nevím, co přesně, ale něco mi na přebalu nehraje. Jako by linie okna, zdi a pokoje celkově byly nějak nakřivo. A proč je název alba přes logo, taky nechápu. Beru to jako uměleckou licenci. Žižkovi úderníci moderního melodického metalu však opět prokázali, že patří ke špici domácí scény a naživo s novým materiálem rozvíří nejeden moshpit. Tomáš Vítek