MOLOTOV PARTY - Rock Party

V pátek 20. února se v pražském Rock Café konal festival gymnázia Na Vítězné pláni. Hrály zde kapely jako PROFBAND, THE THUNDERBOLTS, CURLIES, OSM SETIN BEZ JÍDLA, KNOWN AS BROOKLYN, BYMBASS. Já jsem ovšem lempl a dostavil se až o půlnoci, proto o těchto kapelách neřeknu ani zbla. Zhruba o padesát minut později, tedy v době dost pokročilé pro mládežníky středoškolského věku, zvlášť po množství požitých drog, startovala poslední kapela programu, MOLOTOV PARTY, svůj set. Navíc, jak jsem zjistil, byl to teprve jejich druhý koncert. Nic to ovšem neměnilo na faktu, že jen při zvučení se fanoušci před pódiem mohli uřvat. Někteří z nich měli dokonce trička s kapelním logem. A pak to začalo.

Za bicíma Karel Říha, který zároveň zpívá většinu písniček, před ním Ivan Macháček s nádherným černozlatým telecastrem a basák Tomáš Měska se stejně vyštajlovanou basou. Rockově-metalová hudba, která střídavě upoutává melodikou kytary, vzápětí rytmikou, která nutí trhat celým tělem. Oba kytaristi v jednu chvíli roztáčejí hlavy (ovšem bez vlasového bonusu), potom ze všech sil křičí do mikrofonu, aby podpořili bubeníkův projev. Žádné dlouhé proslovy mezi písničkami se nekonají, kluci chtějí hrát, co to jde, ostatně kvůli koncertu prý vylezli z postelí, kde se ládovali antibiotiky. Na začátku jedné skladby se sice nedohodnou a bubeník přiznává svoji chybu, ale to už se valí ostrej zvuk kytary z Blackstar aparátu a nadbíhá prvnímu úderu paliček, aby se celá kapela vrátila do své celistvé síly. Během koncertu mi, nikoliv náhodou, několikrát přijdou na mysl RAGE AGAINST THE MACHINE, či SYSTEM OF A DOWN. V jedné skladbě se hlavního zpěvu ujímá kytarista, který je zároveň autorem většiny textů, v další si užívá dlouhé sólo, namáčknutý na přední řadu publika. Bicí jsou vkusně aranžované ke zpěvu, střízlivě používaný dvojkopák podporuje vyhrocené pasáže a basa to celý stmeluje.

České texty, z větší části zaměřené na odloučení, ztrátu či beznaděj, si v prvních řadách zpívají fanoušci s kapelou. MP evidentně umí udělat promo- na druhém koncertě bych to nečekal. Některé motivy už ale padají do klišé a nejednou je přízvuk na nepřízvučné slabice. Pozitivem je absence zbytečných vulgárností a snaha o sofistikovanější vyjádření agrese, která je z koncertu cítit. Chvílemi se ocitám v kotli, pogující a mlácený ze všech stran. Po necelé hodině se kapela loučí, naháže do trpělivých a skvělých lidí trsátka a paličky a je hotovo. Další koncert 30.4. v Modrý Vopici. Sejdeme se tam.