WITCH HAMMER - Absolutno II: Coinspirace

Když v souvislosti se zveřejněním piotního singlu z alba „Krypto elita“ nového alba "Absolutno II: Coinspirace" zaznělo, že WITCH HAMMER příběhově navazují na dva roky staré album „AbsolutNo“, je třeba zdůraznit, že v příběhu lze nalézt nejsilnější pouto, která poslední dvě desky jablunkovského metalového kladiva spojuje. WITCH HAMMER se v mezidobí rozrostli o druhou kytaru, díky čemuž jsou na jedné straně zvukově bohatší, na straně druhé přitvrdili a poněkud rezignovali na vzdušnější atmosféru, která ve spojení s Čapkovým námětem odlehčila pro WITCH HAMMER typický důraz jejich muziky. Byť je to podle mne trochu škoda, nevnímám to z časového hlediska jako krok zpět – WITCH HAMMER znějí moderněji, současněji, což podtrhuje i hodně důrazný a čistý zvuk. Kdyby si s minulou deskou kapela nevybudovala svůj nový strop, ani z kvalitativního hlediska bych s „Krypto elitou“ neměl sebemenší problém. Takhle je opětovný posun k syrovému a přímočarému metalu v duchu VITACITU, orientovanému místo na vypointování skladeb na nepolevující silu a našlapanou energii, trochu obtížněji vstřebatelným oříškem, byť z technického hlediska nelze kapele vytknout ani popel. Drama z minulého alba se nekoná (tajemnější úvod ve „Vysoké hře“ to nezachrání), ale riffy koušou, rytmika duní a drtí, vokál zní přesvědčivě, současnému lyrickému námětu o spolku vyvolených, tahajících za nitky dnešního světa, nechybí naléhavost a jeho chlad koresponduje s celkovým vyzněním hodně intenzivní nahrávky.