AWRIZIS - "Final Hybridation"

Final Hybridation – 38:05

melodic death/groove/thrash metal - Havířov

Havířovská úderka AWRIZIS o sobě dala poprvé vědět v roce 2011, kdy posluchačské obci představila EP „Shapes Of Imagination“. Už od prvopočátku bylo jasné, že kapela se nechce nechat limitovat hranicemi jednoho subžánru metalové hudby. Ve vzduchu však stále visela otázka, zdali pánové zůstanou věrni tomuto mottu i nadále a na debutové desce „Final Hybridation“ znovu ukážou svou neotřelou hudební tvář.

Přiznám se, že i přes relativně povedené debutové EP jsem k tomuto počinu zpočátku přistupoval s lehkou skepsí. Bál jsem se, aby kapela nesešla ze své dobře vyšlapané cesty a nesklouzla k lacinému líbivému modernímu melodic death metalu. V tomto směru mě pánové naštěstí nezklamali. Už epické intro „The Process“ ukazuje, s jakou elegancí se jim povedlo spojit melodeath v göteborgském stylu s metalem extrémnějšího ražení. Melodická sólová kytara v doprovodu chirurgicky přesných bicích vystřídána atmosférickým blackovým partem. Dámy a pánové, takhle já si představuji ukázkovou symbiózu moderního metalu a staré školy!

Skladbám z první poloviny alba byl dán do vínku velký hitový potenciál. AWRIZIS moc dobře ví, že znuděného posluchače získáte zpět jen velmi obtížně, a tak na začátek zařadili to nejlepší a nejchytlavější, co na této desce najdete. Jednotlivé songy se od sebe sice, co se melodií a riffů týče, výrazně liší, ale přesto mají téměř všechny jedno společné. Pokud se dobře zaposloucháte, zjistíte, že jsou velmi podobně strukturovány. Kapela většinou naplno rozjede smršť hluboce podladěných riffů, které pak porůznu prokládá velmi chytlavými, někdy až hymnickými refrény. Zpravidla bych takovéto schematické počínání nevítal, ovšem v tomto případě tenhle koncept funguje, aniž by po čase hrozil nástup stereotypu. AWRIZIS si totiž dali velmi záležet na tom, aby posluchače nejprve ohromili hutnými riffy a všemožnými sólovými vyhrávkami, které jsou posléze vystřídány zmiňovanými melodickými a dobře zapamatovatelnými refrény. Za ně si kapela zaslouží velkou pochvalu. Znovu se ukazuje, že i v dnešní době se dá zazpívat melodický refrén bez čistých vokálů, aniž by tak ztratil něco ze své chytlavosti.

Počínaje sedmou písní začíná deska nabírat trochu jiný spád. Instrumentálka, pojmenovaná příznačně „instruMENTAL“, představuje příjemné zpestření, díky němuž si na chvíli odpočineme od melodických refrénů. Oproti tomu další dva songy mě vůbec ničím nezaujaly. Připadá mi, jako by byly jen bez ladu a skladu vyplivnuty jakýmsi náhodným generátorem severského death metalu. Po povedených refrénech ani památky a kreativní sloky, jež kapela tak často měnila na úctyhodný žánrový koktejl, taktéž nikde. Ač trochu zklamaný, ale stále nadějeplný, jsem se odhodlal pustit si poslední kus. Závěrečná „The World Behind Closed Eyes“ by se dala označit jako pomyslná třešnička na dortu. Je skrz naskrz protkaná symfonickými pasážemi a musím říci, že epičtější zakončení desky jsme si snad ani nemohli přát. Alespoň u mě si tak pánové vyžehlili nemastnou, neslanou druhou polovinu desky.

AWRIZIS od vydání svého debutového EP odvedli pořádný kus práce. Z kapely, která se stále tak trochu hledala, se před našimi zraky stala ambiciózní a vyspělá formace. Pomyslný křest ohněm, jejž vydání debutové desky mnohdy představuje, pánové zvládli vcelku úspěšně. Čert vem trochu slabší druhou část desky. Důležité je, že „Final Hybridation“ ukázala mnoha kapelám cestu. Cestu, jak hrát kvalitní moderní metal bez kýče a plytkosti.

Hodnocení: 4,5/6