Když
jsem byla v pubertě a objevovala jsem kouzlo metalových riffů, začala jsem
toužit po tom, být součástí nějaké kapely. Plánovala jsem si hvězdnou pěveckou
budoucnost, vyprodané stadiony a miliony fanoušků po celém světě. Ale jak na
to? Nejlepší a nejosvědčenější způsob, jak najít ochotné lidi, co by si rádi
zahráli je . . . hospoda. Když potkáte pár muzikantů, dáte pár piv (v té době Kofol....hm...), tak jsou všichni ochotní a může se začít plánovat! V jednu
chvíli jsem měla takové kapely asi tři. Byla jsem celá nadšená, že už to
začíná! Co na tom, že nikdo z nás v podstatě nic neumí, nikdo nás nezná,
vlastně ani moc nezkoušíme . . . Mám tři skupiny a jsem na to hrdá!
Po pár letech, kdy jsme se s
jednou ze smeček vypracovali až k prvnímu opravdovému koncertu (na vánoční
školní besídce), jsme sklidili ale opravdu velikou a upřímnou . . .
nespokojenost posluchačů. Když si to tak teď zpátky přehrávám, bylo to opravdu
otřesné, ale tehdy jsem byla zklamaná, smutná a cítila jsem se odvrženě.
Nicméně jsem se nevzdala, oklepala se a začala znova. A znova a znova a znova.
Změnila jsem naprosto styl zpěvu i hudby, lidi okolo mě a hlavně přístup.
Trvalo dlouho, než se mi podařilo alespoň něco. Velké haly ještě nevyprodávám,
ale nějaký ten fanda se najde a lidi na koncertech (většinou) netrpí.
Co tím ale chci říct? Vlastně asi nic speciálního. Je dobré jít si za svým snem a snažit se ho dosáhnout, ale bez pokory, krve a potu to nepůjde. Takže respekt, úctu, učit se a rozvíjet, ať máme co poslouchat!


DILEMMA IN CINEMA vydává desku Nekupuj si
SAWDUST AND MOLD pokrstia debutový album Life Tangled With Hate dvoma výnimočnými koncertmi
NYXADY vydávají album Filiae Nyctis
SELECTIVE MUTE přinášejí podprahové znepokojení s dobrým koncem
ŽÁDNEJ STRES vydává album "Cesta" a zve na křest do Třemošnice