THE PANT - Bludnej kruh

Názvem nového alba „Bludnej kruh“ moravští THE PANT vykládají karty na stůl. Sedm let trojici z Břidličné trvalo natočení nové desky a podle frontmana Romana Kočiříka tohle období částečně charakterizovalo právě zamotání se do jakéhosi kruhu, z něhož kapela docela obtížně hledala cestu ven. Nejenže ji našla, ona z něj vyletěla v takové formě, že se nad tím až trochu tají dech. Částečně za to může využití češtiny, ke které se THE PANT po předchozích třech v angličtině zpívaných albech přiklonili. Textování v mateřštině jde kapele skvěle - podařilo se jí zachovat (snad i o ždibec zvýšit) přirozenou melodiku písní, přitom texty mají myšlenku a THE PANT nehrají na žádné laciné zkratky a klišé. Částečně za to může i vyzrálost a sehranost muzikantů – THE PANT působí v nezměněné sestavě už patnáct let, jsou muzikantsky velmi zruční, a na tom, jak tahle deska spolehlivě a energicky šlape, a přitom nabídne řadu promakaných detailů, je to znát. Byť nejde o nějak razantní posun, THE PANT si o něco důmyslněji hrají i s atmosférou skladeb – v úvodu vláčnější „Zoe“, či plíživější „Fata Morgána“ nevybočují z tradičně syrovějšího pojetí hard rocku kapely, ale z jejich nálady navíc ještě příjemně mrazí. A byť finální thrash-deathový fórek „Sela baba mak“ z koncepce alba zcela vybočuje, představuje pro takhle našlapanou kolekci velice vtipnou a kontrastní tečku. Dospělá a upřímná muzika ve výborném provedení.