MANUAL - Válka bohů

Kdybych mohl mluvit do života královéhradeckých MANUAL, snažil bych se je přesvědčit o tom, aby se aktuální deska nejmenovala „Válka bohů“, ale „Hard´n´roll“. Tahle skladba s autobiografickým textem („slyšte lék na srdcebol, to je náš hard´n´roll“, …šlapavej a plnej sól“) odráží rockovou podstatu kapely daleko lépe, než důraznější a metalovější (a proto na desce v podstatě výjimečná) titulní věc s melodikou v duchu RIMORTIS. Někde MANUAL přisypou víc bigbítu, někde přidají plyn směrem k motorkářským náladám, občas na desku problesknou až pop-rockové tendence. Rozhodující pro pozitivní pocit z téhle desky je však přístup kapely. Tam, kde z MANUAL září nadhled, pohoda a uvolněnost, které jdou na ruku i civilně obyčejnému hlasu Václava Brzka, tam jejich snadno přístupná muzika se zpěvnými refrény posluchače lehce rozpohybuje („Hard´n´roll“, „Oběti“, „Cizí svět“, motivační halekačka „Semper Fortis“…), tam, kde se MANUAL berou víc vážně a vytratí se primární radost („Jizvy“, „Politik“, „Pochodeň“), z toho ani hostující Martin Motnik (ACCEPT) jiskru nevykřeše. Z hostů, se kterými se MANUAL při zdi nedrželi, má nejjednodušší pozici Petr Janda (OLYMPIC), neboť „Vzpomínková“, ve které zazní jeho kytara, nabídne nejsilnější atmosféru na albu. Solidní zacházení s češtinou i slušný zvuk přispívají k tomu, že „šlapavej hard´n´roll“ MANUAL v konečném součtu dost dobře funguje.