APRIL WEEPS - Cataclastic

APRIL WEEPS po čtyřech letech studiového mlčení přišli se svou třetí řadovou deskou. Předchozí alba představily kapelu jako ambiciózní těleso, které si na každém songu dává neskutečně záležet. Originální pojetí melodeathu, atmosférického doom metalu nebo gothic metalu jim bylo vždy vlastní a na novince tomu není jinak. Tentokrát ještě hlasitěji můžeme dodat, že kapela si do tvorby přibrala více progresivně rockových elementů.

Nová nahrávka „Cataclastic“ obsahuje osm skladeb, stopáž je na ideálních pětačtyřiceti minutách. Úvod desky je neobvyklý. Místo metalového nářezu začíná první skladba „Igneous“ velice jemně a křehce. Dlouho je klid a hlasitost nízká, zpěvačka Marta hlasem jen něžně hladí, song se však postupně rozvětvuje a přichází další nástroje. Chvilku to vypadá, že by píseň mohla být akustická, ale zhruba v polovině se hudba rozvine až někam do epického black/doom metalu. Progresivní songwriting místy až vyráží dech. „Igneous“ každou notou roste a překvapuje emocionálním vypětím a teatrálností. Zvukové efekty při growlu připomenou experimentátory Igorrr. Tato skladba je jeden z nejsilnějších otvíráků, jaké jsem kdy slyšel.

Po složité a progresivní úvodní skladbě přichází „Fundamental Ingressions“, která začíná až fádně jednoduchým popěvkem „la la la la“, jak kdyby Marta byla někde na louce a zpívala dětskou říkanku, rovněž refrén nepostrádá chytlavost. APRIL WEEPS využívají svých tradičních výrazových prostředků z minula - Marta se střídá s brutálním řevem zpěváka Norberta a hudbě vládne především gotika s doom metalem. Doomově začíná i „Crossing Waves“, která nejprve lehce evokuje tvorbu ORPHANAGE. Jenže pak se APRIL WEEPS vytasí s deathcorem. Berte to trochu s rezervou, ale prvky tohoto žánru jsou patrné. Skladba se neustále mění a za chvilku přijde velice jemná melodická pasáž. Není to přeplácané, nýbrž nesmírně zajímavé a zábavné. "Briolett Cut“ dýchne parádní gotickou atmosférou. Song je poměrně klidný a tentokrát se žádné stylové veletoče nekonají.

Nejkratší „Into The Mass Flow“ překvapí lehce coreovými prvky, je znát, že April Weeps reflektují i moderní metalové postupy. Je parádně slyšet, jak se při growlování doplňuje Norbertův hrubý growl a Martin o něco výše postavený řev. Ideální skladba pro koncerty, která by rozhýbala snad každého metalistu. Po bouři přichází klid, jenže jen tak napůl. V baladická „Ruptures“ APRIL WEEPS skvěle pracují s atmosférou a především s emocemi. Tenhle zvláštní song je Martina show, její hlas je čím dál naléhavější, až se postupně mění v naprosté šílenství. Není to pěkná skladba, dala by se považovat za kaňku na kráse celé desky. Jenže je to naprosto jedinečný a silný moment. Drásavost a tíha songu vás nenechá chladnými, možná že to radši vzdáte a přeskočíte, ale jedno je jasné – tohle je síla! Následná titulní skladba pak v tomto kontextu zní zdánlivě obyčejně, prvky black metalu a především povedené kytarové sólo představují hlavní body, které zaujmou. Závěrečná „Lithos“ si to šine pomalým gothic/doom metalovým tempem, hlasovou ekvilibristiku předvede Norbert, který se oproti minulým nahrávkám znatelně zlepšil. Blackové pasáže zpívá úžasně, hluboký growl zní jako správný „kanál“. Skladba si udržuje posmutnělou atmosféru, ačkoliv zůstává pestrá a nápaditá po celou dobu trvání.

„Cataclastic“ je žánrově i zvukově nejpestřejší deska kapely. Může za to i mastering Jense Bogrena (i když tenhle chlapík má prsty v tolika deskách, že to nepůsobí tak exkluzivně). APRIL WEEPS zúročili dosavadní zkušenosti a natočili vymazlenou desku, na které pokračují ve svém stylu, který ještě obohatili. Je jedno, jestli to je melodický death metal, gothic/doom, atmosférický black nebo prog, prostě to jsou APRIL WEEPS. Deska nemá slabé místo, umí překvapit, nadchnout a co je nejdůležitější, dovede se dotknout emocí. „Cataclastic“ jen tak neomrzí a lze v něm po mnoho poslechů nacházet nové věci. Je stejně extrémní, jako chytlavé. V ranku atmosférického metalu se jedná o zásadní a jedinečnou nahrávku, která v člověku zůstane na dlouho. Fantastické album!