ZNOUZECTNOST - Ukolébavky pro nevhodné loutky

Když se v roce 1990 plzeňská ZNOUZECTNOST objevila na výběrovce „Punk Not Dead“ se strhující skočnou halekačkou „Bylo nebylo“ (druhým zastoupením na desce byla „Banánová republika“), mohla vyvolat polemiku nad tím, kam vlastně sahají hranice punk rocku a jestli punkové odstíny, které do její hudby prosakovaly, jsou tak silné, aby ZNC zapadli do společnosti ZÓNY, TELEXU či DAVOVÉ PSYCHÓZY. Důležitější otázka však byla, jak je možné, že tahle svébytná kapela neměla v této bouřlivé době už své vlastní album. Materiálu by na něj z předchozích demonahrávek měla dostatek, přesto prvotina „Ukolébavky pro nevhodné loutky“ nabídla převážně novinkové, nenapodobitelně hravé písničky s tradičním šibalstvím a osobitým humorem v chytrých, leckdy filozofických, ale přitom ohromně přístupných textech, s punkově špinavým zvukem a občas i ne zcela přesným provedením, ale i díky tomu mají „Ukolébavky“ zcela osobité a bezprostřední kouzlo. Bylo z toho jedno z nejvýraznějších alb celé diskografie kapely, základní trojici Déma, Golda, Caine doplňovala saxofonistka a zpěvačka Ema, jejíž nástroj i hlas vnášely do tradiční poeticky lidově zpěvné melodiky velice chytlavou jiskru. Ohromně silnou zbraní alba je jeho rozmanitost – tajemně strachopudná „Ukolébavka“ s až hypnotickým vybrnkáváním a nádherně poťouchlými atmosférickými zvuky, rozverná „Cestou od hřbitova“ s parádní lyrickou pointou, dramatická a paranoidně vyhrocená „Brouci“, poetická „Jazzabel“, temná a mrazivá „Homo Homini Lupus“ či závěrečná hravá „Nevděk světem vládne“ s citlivým smyčcovým aranžmá a posmutněle šaškovským poselstvím svědčí o tom, že tahle parta měla studnici nápadů nesmírně hlubokou a (jak ukázala pozdější léta) prakticky nevyčerpatelnou. Patříte-li mezi loutky, maňásky, kašpárky, skřítky, paňáry, potvory, obludky a ty, kteří ještě dokážou něco dělat jen tak, je tahle deska naprostá trefa do černého.
SESTAVA: Déma – kytara, zpěv; Golda – baskytara, zpěv; Caine – bicí, brumle, zpěv; Ema – saxofon, zpěv