BASTARD - Alchymie D.N.A.

Když na začátku června představili havířovští BASTARD třískladbový maxisingl „Krupiér“, dal se brát jako dobrá nápověda k tomu, jak bude vypadat druhé post-comebackové album „Alchymie D.N.A.“. Pulsující a ostřejší titulní skladba, silný baladický duet s Luckou Roubíčkovou „Tanec ve dvou“ a ultra pozitivní rockovka „Zakázané ovoce“, které jsou všechny součástí novinkové desky, jasně řekly, že BASTARD se budou držet hlavního kouzla minulé nahrávky - velmi příjemně šlapajícího hard ´n´ heavy s příjemným šmakem osmdesátých let, těžícího z muzikantské vyzrálosti, přitažlivé melodičnosti a rockové pohody. Nápověda to byla velmi dobrá, ale neřekla úplně všechno. Minulá deska vyšla nedlouho po personální třenici v kapele, a byť bych v době jejího vydání před kapelou smekl, jak suverénně se tehdy se změnou vyrovnala, z dnešního pohledu bych připustil, že určitý stín a lehce svazující pocit zodpovědnosti BASTARD v hlavě měli. Současný stav plně reflektuje pohodu, v níž deska vznikala. Stíny jsou pryč, „Alchymie D.N.A.“ zní ohromně lehce a uvolněně, BASTARD jsou hraví, svěží, z rovnice hard – heavy kladou důraz na její první polovinu, energií a pozitivismem nabité kousky se silnými refrény („Život“, „Je čas jít“, „1000 přání“, „Starej vlk“, …) jsou zárukou toho, že pod pódiem se to bude vlnit a pohupovat. Byť BASTARD varovali, že dvojsmyslný název alba může cílit na dno naší společnosti a civilizace, já na něm našel především recept na dobrou náladu.    

Jan Moravec *****