MARTUROS - Thy Will Be Done

Pamatujete na optimistu a pesimistu, kteří před více než třemi lety koukali na poloplnou-poloprázdnou láhev při poslechu debutového alba „Nameless“ slovenských MARTUROS, a každý z nich měl svojí celkem snadno obhajitelnou pravdu? V témže roce, kdy kapela vydala svou prvotinu, ji potkal personální otřes (zdá se, že historie se v trochu menším měřítku znovu opakuje…), a jak ukazuje vloni vydané album „Thy Will Be Done“, příchod nového kytaristy a basáka vyhnal ze židle otravného pesimistu – MARTUROS srovnali kvalitativní rozkolísanost do latě, takže živelný heavy metal, křížený s power metalem i thrashovou příchutí, který kapla chrlí v desíti položkách, tentokrát nemá žádná omezení, či zásadní výkyvy.

Nejsnadnější způsob, jak přiblížit tvorbu MARTUROS, je odrazit se od vokálu zpěvačky Maggee Marturos s výrazem ne úplně přátelsky naladěné medvědice. Skladby mají přehršel energie, s nabroušeným Maggeeiným zpěvem (celou dobu zůstáváme v kategorii zpěv, nikoliv zbytečně agresivní řev) získávají živočišnou sílu. Pánská ekipa svým natlakovaným pojetím heavy metalu a precizní instrumentací poskytuje velmi vydatnou oporu, díky které melodie a razance tvoří plně harmonický celek. Při poslechu se dají skandovat nosné slogany – basově udrčená riffovka s thrashovou příchutí „Liberation Of Soul“ s výrazným apelem „Save Us“ nabídne nejvýraznější, dá se sklouznou po chytlavé melodii – prim hraje předloňská lehce potemnělá singlovka „The Path“, lze se pohoupat na jemnější atmosféře ve „Final Judgement“ a lze se i zcela odprosit od metalového burácení v klasikou vonící instrumentálním „Intermezzu“, jež dokazuje, jak konzistentní náladou rozmanité „Thy Will Be Done“ oplývá, neb přes svojí až radikálně kontrastní náladu nijak nenarušuje siláckou auru desky.

První krok byl v podání MARTUROS trochu nejistý, i tak „Nameless“ patřilo k deskám, které stálo za to neminout. Progres, který kapela udělala mezi první a druhým albem, je natolik výrazný, že bych si „Thy Will Be Done“ troufl pro příznivce staromilského heavy metalu s moderní příchutí označit za nezbytnost. Snad jen o něco čistší zvuk by nezaškodil.

Původně zveřejněno na METAL FOREVER & METAL MAN