
Co jednou začíná, musí i jednou skončit. I tak svérázný metalový pivovarník Pačess vydává druhý a poslední díl svého „Katechismu". Jeho splněný hudební sen však pokračuje a jako stálá zpěvačka prezentuje skladatelovy spletité melodie a poezie plné texty Bára Basiková. Kontinuita na části vydaného dvojalba je zajištěna nejen podobným přebalem, ale i skladbou „Bakus". Outro na jedničce otevírá jako intro na dvojce a dobrodružná jízda svojským metalem začíná. Kolikrát už bylo domácími zaťatci omláceno Pačessovi jeho odpadlictví od tvrdého metalu, zde je plnokrevný přístupný a písničkový metal s několika skrytými hitovkami. Hned úvodní sólová kytara v „Opus Dei" patří mezi melodické skvosty. Píseň skládající hold českému pivnímu věrozvěstovi Janu Šuráňovi překvapí nesmělou vlezlostí a monumentálním refrénem a Bára Basiková tu dokazuje, proč není takové druhé české zpěvačky. V následující „Proměně" inspirované světoznámým Kafkovým dílem je citelně znát tvůrčí svoboda hlavního skladatele. Nejen ve změně nálady z melodické dumky v tvrdě bušící metal, ale i v angažmá dalšího českého německy píšícího autora, Jaroslava Rudiše, namnoze také propagátora pivního času na železnici. I při opakovaném poslechu mi z celého „Katechi2mu" způsobuje husí kůži enigmaticky nazvaná „Proskowetz Hanna Pedigree". Ač příznivec moderní historie českých zemí, jméno Emanuela von Proskowetz mladšího mi dosud unikalo. Však taky nejsem od fochu várečného, abych tohoto průmyslníka a šlechtitele ječmene znal. Když se pak zjištění, že jeho hanácký slad zajistil českému rostlinářství světový věhlas, spojilo s ultrasilným refrénem, nastala osobní euforie. Tohle je osvěta dle mého gusta. Nechť každý ví, co je Hanna Pedigree! Předposlední „Na spravedlnosti" je speciální kus v celé písňografii PAČESS. Přes jedenáct minut dlouhý opus představuje hosty v podobě dalších zpěváků. Ať už je to ozzyovský Adam Balcar (TRAHIR), hrubozrnný Pepa Michálek (FORREST JUMP) či divoženka Silvie Chrudinová (ONA), poslech této vzrušující hudební výpravy je jako číst ve výpravném románu. A ty překvapivé hammondky... Zavírací kus „Poslední lilie" dává vzpomenout na první díl „Katechismu" a vkusně jemně akusticky uzavírá toto barevné a variabilní album. Bravo!
Tomáš Vítek