BAND OF HEYSEK - Sticky Ricky

Brněnské trio BAND OF HEYSEK hraje svoji vlastní verzi současného blues už někdy od roku 2017, kdy jim vyšlo první album „Shovel & Mattlock", a od té doby mají za sebou další studiové desky, přičemž některé natočili v Americe, jiné v tuzemsku, třeba v kooperaci s britským rockerem Philem Shoenfeltem, dlouhodobě usazeným v Praze. Aktuální počin „Sticky Ricky" nahrávali pro změnu opět v Americe, konkrétně v mississippském Browns Parn Potts Camp, za účasti kytarové legendy Kennyho Browna, zpěváka a kytaristy Duwayna Burnsidea nebo hráče na foukací harmoniku Charlieho Messelwhitea, který jim ale svůj part musel nahrát na telefon, protože byl zrovna ve svých dvaaosmdesáti letech na turné po Mexiku! Z toho jasně vyplývá, že hledat vhodný důchoďák, kam zaparkovat na zbytek života, je ztrátou času a že je mnohem lepší vyrazit na turné, samozřejmě ideálně do Mexika. BAND OF HEYSEK mi svým pojetím trochu připomínají holandské DEWOLF, kteří mají sice trochu širší žánrový záběr, včetně psychedelie, jižanského rocku nebo country, ale BAND OF HEYSEK mají stejně jako oni velmi zdravý přístup k bluesové tradici, před kterou se nijak devótně nesklánějí, přesto ji naprosto respektují a v tomto rámci se snaží hledat svou vlastní cestu. Na aktuálním „Sticky Ricky" jdou proto vždy rovnou k věci, díky čemuž je výsledek kompaktní, vzácně vyvážený a kde není čas ani místo na nějakou hudební vatu. Zpočátku se mi jako lehká slabina jevil hlavní vokál kytaristy Honzy Švihálka, zvláště v přímém srovnání s hlasem Duwayna Burnsidea, který nazpíval „Hard Nails and Bones". Starej Burnside by se za kluka určitě stydět nemusel, protože jsem měl najednou silný pocit, že ho zase po letech slyším. Stejné frázování, stejná barva hlasu... no ne nadarmo byl jeho tatík R. L. Burnside jedním z nejrespektovanějších bluesových kytaristů „staré gardy" a jeho spolupráce s JON SPENCER BLUES EXPLOSION ve své době významně zamíchala kartami. Ale to jsem trochu odbočil... Je jasné, že černocha v blues prostě nikdy nedohoníš a srovnávat Švihálka s Burnsidem je prostě blbost. A tak jsem najednou zjistil, že jeho lehce melancholický a příjemně civilní projev vlastně k „Hejskům" parádně pasuje a že si jejich vystoupení na podzimním Blues Alive ujít určitě nenechám.

Michal Jakubík